Psychické změny u žen v důsledku užívání hormonální antikoncepce

Barbora Ottová, Petr Weiss

Abstrakt:

Tato práce zkoumá fyzické, duševní a sexuální změny u žen na začátku užívání nebo po vysazení kombinované hormonální antikoncepce, a to formou rozhovorů se 30 ženami, které během minulých 2 let, minimálně pak před 3 měsíci, buď vysadily, nebo začaly opětovně užívat kombinovanou hormonální antikoncepci. Polostrukturované rozhovory byly doplněny škálou 16 symptomů, na které ženy odhadovaly výsledky imaginární studie týkající se vedlejších účinků hormonální antikoncepce. Obě metody shodně prokázaly výrazný účinek kombinované hormonální antikoncepce na snížení sexuální apetence a bolestivé menstruace. Žádná jednoznačná změna nebyla zjištěna v případě psychických symptomů, avšak kvalitativní analýza některé možné změny naznačila.

Klíčová slova:

kombinovaná hormonální antikoncepce, menstruační cyklus, sexuální apetence, psychické změny, premenstruální syndrom, vedlejší účinky

Abstract:

The study investigates physical, mental and sexual changes in women at the beginning of use or after discontinuation of a combined hormonal contraception. Thirty women were interviewed at least 3 months and at most 2 years after the start of use or discontinuation of combined hormonal contraception. Semi-structured interviews were supplemented by 16-symptom rating scale on which women assessed the results of an imaginary study of side effects of hormonal contraception. Both methods identically demonstrated pronounced effect of combined hormonal contraception on decline in sexual desire and painful menstruation. No clear difference was found in psychical symptoms, although qualitative analysis indicated possible changes.

Key words:

combined hormonal contraception, menstrual cycle, sexual desire, mental changes, premenstrual syndrome, side effects

Úvod

Hormonální antikoncepce je v České Republice nejrozšířenější metodou používanou k zabránění početí. Počet jejích uživatelek v minulých letech prudce vzrostl. V roce 1993 užívalo antikoncepční pilulky 22% žen, o 15 let později v roce 2008 to bylo již 52% žen v reprodukčním věku [18]. Hovoří se často o fyzických vedlejších účincích hormonální antikoncepce, působení hormonální antikoncepce na ženskou náladu a libido je méně diskutovaným tématem.

Kombinovaná hormonální antikoncepce obsahuje estrogen a progestin, tj. syntetický progesteron. Estrogeny zlepšují lubrikaci pochvy a mají vazodilatační účinky, díky kterým se zvyšuje arteriální průtok pochvou a klitorisem a tím se usnadňuje sexuální reakce. Prostřednictvím modulace nervové transmise navíc mohou zlepšovat celkové emoční ladění ženy. Ve vysokých dávkách však mají antidopaminergní efekt a zvyšují tvorbu prolaktinu, což může negativně ovlivnit sexuální prožívání. Zvýšení koncentrace estradiolu zapříčiňuje pokles volného testosteronu v plazmě, jehož vliv na ženskou sexualitu zdůrazňují mnohé studie [1,14]. Jeho úbytkem může dojít zejména k poklesu sexuální apetence, zhoršení nálady a nevysvětlitelné únavě. Vyšší množství progesteronu může v centrální nervové soustavě působit sedativně. 

Ženské prožívání se během menstruačního cyklu určitým způsobem mění, zřejmě v závislosti na kolísání hladiny pohlavních hormonů. Roku 1929 gynekolog Frank popsal premenstruální tenzi, vyznačující se zvýšenou únavou, podrážděností, zhoršenou koncentrací a bolestivými stavy v období několika dní před menstruací [9]. Z hlediska evoluční teorie se věří, že jsou ženy sexuálně lépe naladěny a kolem ovulační fáze, protože je v té době nejvyšší pravděpodobnost početí potomka. Často si ženy i více věří. Klasický sexuální cyklus charakteristický vrcholem sexuální touhy v době ovulace výzkumně prokázali v roce 1942 psychoanalytička Bendeková a gynekolog Rubinstein [3].

Existuje mnoho studií, které se zkoumají změny nálady a sexuální apetence v důsledku užívání hormonální antikoncepce.  Na základě analýzy předchozích prospektivních výzkumů byla obecně potvrzena menší afektivní variabilita během menstruačního cyklu a méně negativní afekt během menstruace u uživatelek hormonální antikoncepce [12]. V jiné přehledové studii autoři nepotvrdili negativní dopad užívání hormonální antikoncepce na sexuální apetenci, ačkoli efekt hormonální antikoncepce na snížení volného testosteronu v plazmě byl jasně prokázán. Celých 85% žen zaznamenalo nárůst nebo žádnou změnu libida, 15% zaznamenalo pokles. Snížení libida bylo signifikantní zejména, použili-li výzkumníci hormonální preparáty s velmi nízkým obsahem ethinylestradiolu [13].

Cílem práce bylo zmapovat možné tělesné, psychické a sexuální změny, ke kterým dochází v důsledku užívání kombinované hormonální antikoncepce. Práce shrnuje subjektivní zkušenosti žen s užíváním a vysazením hormonální antikoncepce. Měla by sloužit k lepší informovanosti o možných dopadech užívání hormonální antikoncepce na tělesné, mentální a sexuální prožívání žen. Snaží se rovnoměrně postihnout jak kladné, tak možné záporné vedlejší účinky.

Soubor respondentek a metodika

Práce byla zacílena na ženy, které během uplynulých 2 let buď vysadily, nebo začaly opětovně užívat hormonální antikoncepci, a mohly tak dobře porovnat stav s hormonální antikoncepcí a bez ní. Studie se účastnilo 30 žen ve věku 23 - 36 let. Respondentky se do výzkumu přihlásily samy, prostřednictvím inzerátu na sociální síti. Část se ozvala na základě tzv. „metody sněhové koule“. Až na jeden preparát, a to 1 responentkou užívanou trifazickou kombinovanou hormonální antikoncepci obsahující estradiol valerát, byly všechny přípravky monofazické a obsahovaly nízkou nebo velmi nízkou dávku etinylestradiolu. Většina přípravků byla perorálních, pouze 1 respondentka užívala transdermální náplasti a 1 respondentka vaginální kroužek. Přípravky se mezi sebou lišily v použitém gestagenu. Celkem 24 respondentek mělo v době výzkumu vysazeno a 6 respondentek užívalo po pauze opět hormonální antikoncepci.

Byla zvolena kombinace kvalitativního a kvantitativního designu. Formou polostrukturovaných rozhovorů byly zjišťovány především tělesné, psychické a sexuální změny spojené s počátkem užívání a vysazením kombinované hormonální antikoncepce. Metoda polostrukturovaného rozhovoru a následná kvalitativní analýza umožnily lépe zachytit subjektivní zkušenosti žen. Na závěr každého rozhovoru ženám byla zadána doplňující kvantitativní metoda. Měly si představit výsledky imaginární studie týkající se vedlejších účinků hormonální antikoncepce a zaznamenat na intervalové škále (-3, -2, -1, 0, 1, 2, 3), kde „-3“ znamenala pokles symptomu, „0“ žádnou změnu a „3“ nárůst symptomu, možné změny 16 různých psychických, tělesných a sexuálních symptomů (deprese, podrážděnost, hněv, napětí, veselost, únava, bolest hlavy, energie, nadmuté břicho, citlivost prsou, nevolnost, bolestivá menstruace, sexuální apetence, sexuální aktivita, masturbace, kvalita prožívání sexuální aktivity). Pomocí jednovýběrového T-testu byly statisticky analyzovány změny symptomů, které respondentky na základě vlastních zkušeností posuzovaly. Výsledky obou metod byly potom porovnány mezi sebou.

Výsledky

Z hlediska tělesných změn (Tabulka 1) byl na počátku užívání hormonální antikoncepce nejnápadnější pozitivní vliv na pleť (6), pravidelnost menstruačního cyklu (13) a méně bolestivou (9), nebo slabší (9) menstruaci. Negativně vnímaly respondentky změny váhy (5). Po vysazení hormonální antikoncepce zaznamenaly respondentky více než 1,5x  větší množství symptomů. Většinou se dostavily anticipované problémy s menstruačním cyklem, a to bolestivá menstruace (14), zhoršení PMS (6) a nepravidelný cyklus (7) nebo dokonce amenorea (7). Často pozorovaly respondentky také zhoršení pleti (11). Zajímavým způsobem respondentky popisovaly citlivější vnímání vlastního těla (7), díky kterému byly schopné například určit dobu ovulace (5).

Co se týče psychických změn (Tabulka 2), neuváděly respondentky příliš jednoznačné závěry. Až 3x více symptomů zaznamenaly respondentky po vysazení hormonální antikoncepce. Na počátku užívání hormonální antikoncepce uváděly spíše zklidnění (5). Po vysazení některé respondentky registrovaly větší změny nálad vázané na menstruační cyklus (5), několik jich ale uvedlo i stabilnější náladu či pozitivnější ladění. Celá třetina respondentek změny nálad nepozorovala (11).

Také u sexuálních změn (Tabulka 3) zaznamenaly respondentky až 2,5x větší rozdíly po vysazení hormonální antikoncepce. Na počátku užívání hormonální antikoncepce uvedl jen malý počet respondentek pokles libida nebo horší lubrikaci, kdežto po vysazení se celé polovině respondentek libido zvýšilo (15) a některé ženy navíc prožívaly jeho cyklické kolísání (6).

Výsledky kvantitativní části výzkumu, ve které respondentky odhadovaly stav fyzických, psychických a sexuálních symptomů (Tabulka 4)u skupiny žen po 3 měsících užívání hormonální antikoncepce, byly signifikantní (p≤0,05) v případě 7 symptomů. Respondentky na základě vlastních zkušeností a znalostí odhadly pokles sexuálních a fyzických symptomů, konkrétně zájmu o sex, masturbace, potěšení ze sexuální aktivity, energie, nevolnosti a bolestivé menstruace. Kvantitativní výsledky korespondují s výsledky kvalitativního šetření.

Diskuze

Výsledky výzkumu poukazují na to, že v důsledku užívání hormonální antikoncepce dochází k poklesu libida a zmírnění bolestivé menstruace. Navíc ženy v rozhovorech často uváděly, že dokázaly po vysazení hormonální antikoncepce celkově lépe vnímat své tělo. Studie přímo nepotvrdila menší variabilitu nálad u uživatelek kombinované hormonální antikoncepce, ačkoli u některých respondentek byly podobné změny patrné.

Příznivý vliv hormonální antikoncepce na bolestivou menstruaci a PMS je obecně znám v odborné lékařské literatuře [8, 7]. Bez antikoncepce ženy vnímají své tělo citlivěji, což hodnotí převážně pozitivně, ačkoli v období před menstruací a během ní obvykle mají výraznější fyzické potíže.

V době vysazení hormonální antikoncepce nebyla u respondentek prokázána významně vyšší proměnlivost nálad a perimenstruálně výraznější negativní afekt, ačkoli většina výzkumů tomuto závěru nasvědčuje [12, 4]. Na druhou stranu uváděly respondentky po vysazení hormonální antikoncepce oproti počátku jejího užívání trojnásobné množství symptomů, což může svědčit pro výraznější prožívání. Někteří autoři nenachází žádné významné rozdíly v cyklickém prožívání nálad u uživatelek hormonální antikoncepce a žen s přirozeným menstruačním cyklem [17, 15].

Bylo prokázáno, že vysazení hormonální antikoncepce u nadpoloviční většiny respondentek bylo provázeno zvýšením libida, popřípadě jeho cyklickým kolísáním. Závěry výzkumníků jsou v tomto ohledu mírně kontroverzní. Nejspolehlivější výsledky poskytují prospektivní výzkumy, které porovnávají sexuální změny u jedné skupiny žen před a po nasazení hormonální antikoncepce, jelikož uživatelky hormonální antikoncepce se liší od žen, které hormonální antikoncepci neužívají, v některých velmi podstatných charakteristikách.  Méně pravděpodobně jsou to panny, častěji mají sexuálního partnera, vykazují méně restriktivní sexuální morálku a především uvádějí větší frekvenci sexuálních styků i vyšší psychosexuální motivaci a potěšení ze sexu [2].Studie, které probíhaly s pomocí placeba, zaznamenaly pokles zájmu o sex u žen v důsledku několikaměsíčního užívání hormonální antikoncepce, a to buď během menstruační a postmenstruální fáze cyklu [10], nebo celkově [11]. Jiné studie zaznamenaly pokles libida na základě užívání jednoho preparátu hormonální antikoncepce s nízkou dávkou ethinylestradiolu [5] a nárůst libida v případě užívání jiného preparátu s vyšší dávkou ethinylestradiolu [6]. Významnou roli tedy hraje jak rozdílnost výzkumných metod, tak také odlišnost jednotlivých přípravků.

Práce je zaměřena na ženy, které vysadily hormonální antikoncepci. K vysazení nebo změně hormonální antikoncepce dochází u nespokojených žen během prvních 3 měsíců [16], které byly stanoveny jako minimální délka užívání hormonální antikoncepce pro účast v tomto výzkumu. Studie má několik omezení. Přípravky kombinované hormonální antikoncepce, které respondentky užívaly, se mezi sebou svým složením liší, a tak mohou mít odlišný efekt na prožívání. Za druhé, studie je retrospektivní. Obecně se věří, že nejobjektivnější výsledky se získávají každodenním dlouhodobým prospektivním hodnocením.

Závěr

V důsledku užívání kombinované hormonální antikoncepce dochází k poklesu libida a zmírnění bolestivé menstruace. Ženy méně vnímají své tělo a jednotlivé fáze menstruačního cyklu. Psychické změny v důsledku užívání hormonální antikoncepce studie přímo nepotvrdila. Je třeba provést prospektivní studii, která bude sledovat ženy během užívání a následně po vysazení hormonální antikoncepce.

Literatura

1. BACHMANN, G. A. BANCROFT, J. BRAUNSTEIN, G. et al. Female androgen insufficiency: The Princeton Consensus Statement on definition, classification and assessment. Fertil Steril. 2002, 77, 4, p. 660 - 665.
2. BANCROFT, J. SHERWIN, B. B. ALEXANDER, G. M. et al. Oral contraceptives, androgens, and the sexuality of young women: I. A comparison of sexual experience, sexual attitudes, and gender role in oral contraceptive users and nonusers. Arch Sex Behav. 1991, 20, 2, p. 105 - 120.
3. BENDEK, T. a B. RUBINSTEIN. The sexual cycle in women. Washington, DC, National Research Council, 1942.
4. BOYLE, G. J. GRANT, A. F. Prospective versus retrospective assessment of Menstrual cycle symptoms and moods: Role of Attitudes and beliefs. Journal of Psychopathology and Behavioral Assessment. 1992, 14, 4, p. 307 - 321.
5. CARUSO, S. AGNELLO, C. INTELISANO, G. et al. Sexual behavior of women taking low-dose oral contraceptive containing 15 μg ethinylestradiol/60 μg gestodene. Contraception. 2004, 69, 3, p. 237 - 240.
6. CARUSO, S. AGNELLO, C. INTELISANO, G. et al. Prospective study on sexual behavior of women using 30 μg ethinylestradiol and 3 mg drospirenone oral contraceptive. Contraception. 2005, 72, 1, p. 19 - 23.
7. ČEPICKÝ, P. Antikoncepce, intercepce, sterilizace. In: ROZTOČIL, A. Moderní gynekologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 105 - 115. ISBN 9788024728322.
8. FAIT, T. Antikoncepce: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf, 2008, 103 s. Farmakoterapie pro praxi, sv. 34. ISBN 978-807-3451-721.
9. FRANK, R. T. The hormonal causes of premenstrual tension. Arch NeurPsych. 1931, 26, 5, p. 1053 - 1057.
10. GRAHAM, C. A. SHERWIN, B. B. The relationship between mood and sexuality in women using an oral contraceptive as a treatment for premenstrual symptoms. Psychoneuroendocrinology. 1993, 18, 4, p. 273 - 281.
11. GRAHAM, C. A. RAMOS, R. BANCROFT, J. et al. The effects of steroidal contraceptives on the well-being and sexuality of women: a double-blind, placebo-controlled, two-centre study of combined and progestogen-only methods. Contraception. 1995, 52, 6, p. 363 - 369.
12. OINONEN, K. A. MAZMANIAN, D. To what extent do oral contraceptives influence mood and affect?. Journal of Affective Disorders. 2002, 70, 3, p. 229 - 240.
13. PASTOR, Z. HOLLA, K. CHMEL, R. The influence of combined oral contraceptives on female sexual desire: A systematic review. The European Journal of Contraception and Reproductive Health Care. 2013, 18, 1, p. 27 - 43.
14. RIVERA-WOLL, L. M. PAPALIA, M. DAVIS, S. R. et al. Androgen insufficiency in women: diagnostic and therapeutic implications. Human Reproduction Update. 2004, 10, 5, p. 421 - 432.
15. ROSS, C. COLEMAN, G. STOJANOVSKA, C. Prospectively reported symptom change across the menstrual cycle in users and non-users of oral contraceptives. J Psychosom Obstet Gynaecol. 2003, 24, 1, p. 15 - 29.
16. SANDERS, S. A. GRAHAM, C. A. BASS, J. L. et al. A prospective study of the effects of oral contraceptives on sexuality and well-being and their relationship to discontinuation. Contraception. 2001, 64, 1, p. 51 - 58.
17. SVEINDÓTTIR, H. BÄCKSTRÖM, T. Prevalence of menstrual cycle symptom cyclicity and premenstrual dysphoric disorder in a random sample of women using and not using oral contraceptives. Acta Obstet Gynecol Scand. 2000, 79, 5, p. 405 - 413.
18. WEISS, P. Sexuální chování české populace. In: ŠULOVÁ, L. FAIT, T. WEISS, P. Výchova k sexuálně reprodukčnímu zdraví. Praha: Maxdorf, c2011, s. 147 - 154. ISBN 9788073452384

Přílohy

Tabulka 1

Tabulka 2

Tabulka 3

Tabulka 4

Kontakty na autory:

Ottová B.^1,2, Weiss P. ^1,3

Pracoviště:

1. Katedra psychologie, Filozofická fakulta UK, Nám. J. Palacha 2, Praha, 116 38

Vedoucí pracoviště: Doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc.

2. Ústřední lékařsko - psychologické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha, U Vojenské nemocnice 1200, Praha, 169 02

Vedoucí pracoviště: Plk. PhDr.Jiří Klose, Ph.D.

3. Sexuologický ústav, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ke Karlovu 11, Praha, 128 08

Vedoucí pracoviště: doc. MUDr. Michal Pohanka, Ph.D.

Barbora Ottová

773 532 770

ottova.barbora@gmail.com

Fetrovská 889/37, Praha, 160 00