Trestněprávní aspekty virtuální dětské pornografie
Albert Diok
Úvod
Cílem tohoto příspěvku je analyzovat trestněprávní aspekty dětské pornografie a to s důrazem na problematiku virtuální dětské pornografie, která podle mnohých odborníků není v našem trestním zákoníku správně řešena.[1],[2]Zaměřit bych se chtěl především na problém zákonné definice vymezující, co lze považovat za dětskou pornografii a s tím související potencionální zásah do ústavně chráněného práva svobody projevu v případech trestního postihu tvorby a přechovávání virtuální dětské pornografie.
Předpokládám, že aktuální právní úprava trestnosti dětské pornografie v českém právním řádu je velmi nejednoznačná až vágní a v rozporu s názory předních odborníků z oblasti sexuologie (soudních znalců), kteří v rámci trestního řízení posuzují, co lze považovat za dětskou pornografii. S tím přímo souvisí i potencionální zásah do ústavně chráněného práva na svobodu projevu v případě trestněprávního postihu tvorby, přechování virtuální dětské pornografie. Podle mé hypotézy je v tomto případě zásah do svobody projevu jako jednoho ze základních lidských práv neopodstatněný a z pohledu snahy o ochranu děti před pohlavním zneužíváním může být dokonce kontraproduktivní.
Čerpat budu především z legislativních aktů, dále pak z monografií a článků z odborných periodik a sborníků od předních českých odborníků přes svobodu projevu. Dalším podstatným zdrojem bude trestní zákoník Spolkové Republiky Německo, který obsahuje velmi propracovaný zákon, týkající se dětské pornografie, který jako jediný zavadí pojem pornografie s mladistvými. [3]V případě kolize svobody projevu a trestnosti virtuální dětské pornografie poslouží jako zdroj například judikatura Nejvyššího soudu USA.
Příspěvek se člení na dvě hlavní kapitoly. V první části si objasníme samotnou definici pornografie, pojem dítě a další základní pojmy. V druhé kapitole se podíváme na trestnost virtuální dětské pornografie v kontextu svobody projevu a to hlavně na základě názorů českých právních expertů a zahraniční judikatury. Dále zde taky porovnáme české zákony postihující dětskou pornografii se zákony Spolkové Republiky Německo. Závěr následně obsahuje návrh úpravy §192 Trestního zákoníku.
1 Pornografie
Pojem pornografické dílo není a nikdy nebyl v naší legislativě nijak explicitně definován. Dílem v tomto případě není myšleno pouze dílo autorské, za dílo se v tomto případě považují i díla, která nenaplňují všechny znaky autorského díla. [4]
Pří samotném definování pornografického charakteru díla je nezbytné uvědomit si rozdíl mezi laickou a odbornou definicí pornografického díla. Z laického pohledu bývají často za pornografické dílo považovány pouze díla zobrazující explicitní sexuální styk. [5]
Herczeg se při definování pornografie přiklání k známé definici soudce Stewarda v případě Jacobellius v. Ohio, která v překladu zní: „V této chvíli sice nejsem schopen krátce a srozumitelně popsat pojem pornografie (obscenita), ale pokud to vidím, poznám to.“ Dále Herczeg uvádí, že by se dal pojem definovat podle cíle, ke kterému dílo směřuje.[6]
Naproti tomu Bartoň v prvé řadě upozorňuje na fakt, že pojem pornografie má v běžném jazyce jiný význam, než v jazyce právním (viz. výše). Zmiňuje definici, která stojí na tom, že jediným cílem pornografie a pornografického díla je podněcovat sexuální pud a z toho podle něj vyplývá, že umělecká díla nejsou pornografii.[7]Jiný názor na danou problematiku uvádí Ústavní soud, který za prioritní považuje, jestli dílo uráží cit pro sexuální slušnost a vyvolává pocit studu. Zároveň podle něj není podstatné, zda takové dílo vyvolá u normální osoby sexuální vzrušení, protože zároveň ji může dané dílo odpuzovat[8]
Z výše uvedených rozporů dle mého názoru pramení jeden z hlavních problémů při postihu nelegálních druhů pornografie – jak chceme postihovat něco, co ani odborníci nedokážou definovat, něco, jehož laická definice je nepochybně naprosto odlišná od té odborné?
1.1 Dětská pornografie
Dle české legislativy se za dětskou pornografii považuje jakékoliv fotografické, filmové, elektronické, počítačové či jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě či osobu jevící se být dítětem. [9]
Dále je potřeba pro pochopení dané definice definovat pojem dítě. Dítětem se dle trestního zákoníku rozumí každá osoba mladší osmnácti let. [10]Zmíněná definice vychází především z Úmluvy o právech dítěte, která říká, že dítětem je každá lidská bytost, která nenabyla 18 let, pokud právní řád vztahující se na dané dítě, neumožňuje nabytí zletilosti dříve. Dané nabytí zletilosti by nicméně nemělo vliv na oblast trestního práva. [11]
Stejné stanovisko v této problematice zastává i Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/68/SVV, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii čl. 1 písm. a, které dítě chápe jako jakoukoliv osobu mladší 18 let. [12]Dětskou pornografii pak výše uvedené rámcové rozhodnutí definuje takto:
- skutečné dítě, které se aktivně nebo pasivně účastní jednoznačně sexuálního jednání, a to včetně dráždivého vystavování přirození nebo ohanbí dítěte, nebo
- skutečnou osobu se vzhledem dítěte, která se aktivně nebo pasivně účastní jednání uvedeného v bodě 1, nebo
- realistické znázornění neexistujícího dítěte, které se aktivně nebo pasivně účastní jednání uvedeného v bodě 1“.
Nejvyšší soud ČR dospěl v své rozhodovací praxi k stanovisku, že za dětskou pornografii se např. považují jakékoliv obnažené snímky osob mladších osmnácti let s vyzývavě znázorněnými pohlavními orgány, dále pak znázornění reálného nebo předstíraného pohlavního styku s osobou mladší osmnácti let případně jiné sexuálně vyzývavé snímky dětí. Zda dané snímky slouží k ukojení parafilních(např. pedofilních) osob je při posuzování, zda se jedná o dětskou pornografii, irelevantní. [13]Dle výše uvedených skutečností soudím, že náš trestní zákoník definuje dětskou pornografii nedostatečně, s čímž souhlasí i přední odborníci z oblasti psychiatrie[14]
1.2 Trestnost dětské pornografie
Dětskou pornografii lze bez nadsázky označit za podstatně nebezpečnější, než ostatní druhy pornografie na což pamatuje i trestní zákoník. K postihu jejího šíření, přechovávání a tvorby se Česká republika zavázala mnohými mezinárodními smlouvami např Opčním protokolem k Úmluvě o právech dítěte [15].
Trestní zákoník v aktuálním nedávno novelizován znění postihuje šíření, přechování, výrobu a nově i sledování dětské pornografie. Velké emoce v minulosti vyvolalo zavedení samotného postihu přechovávání dětské pornografie.[16]Mnozí odborníci mají totiž za to, že daný postih přechovávání vede k přesně opačnému důsledku než, který žádá společnost - K zvýšení sexuálních deliktů páchaných na dětech. Argumentují přitom tím, že když se deviant vybije u dětské pornografie má pak menší nutkání zneužít skutečné dítě. [17],[18]Daný efekt potvrzuje i studie předních českých a zahraničních psychiatrů, která prokazuje snížení sexuálních deliktů páchaných na dětech v případě legalizace přechovávání dětské pornografie. [19]
Samotný postih sledování kriminalizace sledování dětské pornografie zatím nelze příliš komentovat, vzhledem k jeho zavadění v srpnu 2014. Každopádně dle výše uvedených názorů odborné veřejnosti bude pravděpodobně shledán nevhodným a kontraproduktivním. Nehledě na to, že dle mého názoru samotné faktické dokazování takového činu bude v praxi prakticky nemožné.
Další trochu problematický prvek obsahuje zákon v případech, kdy postihuje jednání, kdy se dvě sedmnáctileté osoby vyfotí či natočí při libovolné sexuální aktivitě, v daném případě a doslovném výkladu by jim hrozilo až 5 let vězení za přechování a výrobu dětské pornografie. Zmíněný výklad a postih považuji za naprosto nesmyslný a neodůvodnitelný. Bartoň v tomto případě uvádí, že člověk nemůže být postihnut za porušení skutkové podstaty trestného činu, jež slouží k jeho ochraně. To by ovšem platilo jen v případě, že smyslem zákona je ochrana dětí před zneužíváním a nikoliv ochrana samotné mravnosti. [20]
2 Virtuální dětská pornografie v kontextu svobody projevu
V této kapitole si kladu cíl najít odpovídajícího rovnováhu mezi restrikcí virtuální dětské pornografie na jedné straně a potencionálním porušení základního lidského práva na svobodu projevu na straně druhé.
Nejdřív by bylo záhodno si vyjasnit základní rozdíly mezi reálnou a virtuální pornografii. Hlavní rozdíl v případě virtuální dětské pornografie spatřuji v absenci zneužitého dítěte potažmo oběti a existenci újmy. Lze tedy trestat za něco, co nikomu neublížilo a je to pouze nemravné? Má stát zasahovat do sexuálního vkusu dospělých? Odlišná situace je samozřejmě v šíření dané pornografie ve vztahu k dětem, ty musí být chráněny i před tímto druhem pornografie.
Tedy lze s jistou říct, že v případě restrikce přechovávání a výroby virtuální dětské pornografie jde pouze ochranu mravnosti, což by vzhledem k dané abstraktnosti mravnosti a morálky mělo být velmi obtížně objektivně definovatelné.[21]
2.1 Formy virtuální dětské pornografie
Další nezodpovězenou otázkou v souvislosti s českou právní úpravou restrikce virtuální dětské pornografie zůstává to, které formy děl do ní lze zařadit. Výčet forem dětské pornografie je pouze demonstrativní a například explicitně nezmiňuje psané díla. Psaná forma dětské pornografie byla zmíněna v původním návrhu novely trestního zákona v roce 2006, nicméně nakonec z původního návrhu vypadla a zůstává otázka, zda pod pojem a jiné dílomůžeme chápat psané dílo.[22]
Názory předních oborníků z trestního práva se poměrně shodují. Např. Herczeg má za to, že takové literární dílo, lze beztrestně přechovávat, vychází přitom z absence daného typu díla v zákoně a z teleologického výkladu zákona, poukazuje na absenci zneužitého dítěte při výrobě virtuální dětské pornografie. [23]Naproti tomu Gřívna uvádí, že samotné vynechání psaného díla v §192 trestního zákoníku není dostatečným argumentem a je nezbytné použít teleologický výklad, který taktéž podle něj znemožňuje trestnost přechování virtuální dětské pornografie.[24]
2.2 Důsledky restrikce virtuální dětské pornografie pro základní práva
Klíčový problémem při restrikci virtuální dětské pornografie je, zda samotná mravnost je dostatečným důvodem pro její postavení mimo zákon. Vzhledem k zákazu i samotného přechovávání se jedná o poměrně velký zásah veřejné moci do vlastnického práva a práva na soukromí a svobodu projevu. Bartoň například v tomto kontextu připomíná pojetí svobody J.S Mila, které tvrdí, že pokud ochrana mravnosti nesleduje i ochranu konkrétních osob před konkrétní újmou, tak se dané omezení svobody pohybuje nad nezbytně nutnou mezí. Dané pojetí by se dalo aplikovat i na aktuální zákon postihující dětskou pornografie, ale je nutné připomenout, že dnešní pojetí svobody v širším pojetí připouští i samotnou ochranu mravnosti. Obě tyto pojetí mají podle Bartoně svá úskalí, v jednom případě je nutné definovat přesně morální standarty v druhém pak je problém v nejasném vymezení újmy jako takové.[25]
Z hlediska ochrany svobody projevu je to opět o dost komplikovanější. ESLP se ochranou svobody projevu v případě pornografických děl zabýval jen velmi výjimečně, a z daných rozhodnutí nejde vyčíst žádný trend pro další případy.[26]V případě virtuální dětské pornografie by ESLP nejspíš ve vztahu k svobodě projevu aplikoval pětistupňový test. [27]První krok v tomto testu shledávám jednoznačně – Svoboda projevu je pod ochranou Evropské úmluvy o lidských právech. Druhý krok taktéž shledávám jednoznačně, zákaz nějaké tvorby je nepochybně zásah do tohoto práva. Třetí krok ohledně legálnosti daného jednání daný zásah taky splňuje, zásah je nepochybně legální, když jej definuje Trestní zákoník. První problém spatřuji u čtvrtého kroku – tedy v tom, zda daný zásah splňuje nějaký legitimní cíl. Pokud budeme za legitimní cíl považovat ochranu mravnosti je i tento krok naplněn. Nicméně naprosto zásadní problém vidím u pátého kroku – Zda je daný zásah nezbytný v demokratické společnosti. Nepovažuji daný zákaz virtuální dětské pornografie za nezbytný a žádoucí.
2.2.1 Spor o fantazijní díla v US
V roce 1996 americký kongres přijal zákon, který nově postihoval jako dětskou pornografii i virtuální díla vytvořená bez zneužití skutečných dětí a to buď využitím dospělých aktérů, nebo pomocí počítačové techniky. [28]
Výše zmíněná úprava zákona měla za důsledek žalobu ze strany sdružení Free Speach Conditional, které sdružuje obchodní společnosti podnikající v oblasti výroby pornografických materiálů. Sdružení argumentovalo tím, že úprava zákona obsahují ustanovení: zdá se být zobrazením nezletilého účastnícího se zřejmě sexuální jednání a vyvolává představu, že se jedná o zobrazení mladistvého účastnícího se zřejmě sexuálního jednání, jsou vágní, nejednoznačná a příliš široce vymezena a můžou vést k zásahu do ústavně chráněného práva na svobodu projevu. Případ nakonec rozhodl až Nejvyšší soud USA, který shledal danou žalobu oprávněnou a zákaz virtuální dětské pornografie zrušil. Hlavním argumentem přitom byl fakt, že daný zákon by mohl postihovat i díla, která nejsou nemravné a ani nevznikly zneužitím skutečných dětí. [29]Nejvyšší soud přitom poukaz i na hlavní důvod restrikce dětské pornografie, což je ochrana dětí před zneužíváním, čemuž rozhodně nepomůže kriminalizace virtuální dětské pornografie.
Zákaz takových děl je navíc vzhledem k Prvnímu dodatku Ústavy příliš neurčitý. V daném případě bych se přiklonil k názoru soudu a odmítl bych argument vlády o souvislosti mezi sexuálním zneužíváním dětí a virtuální dětskou pornografii. Nejvyšší soud v daném rozhodnutí odmítá potlačení zákonného projevu jako prostředku k potlačení projevu nezákonného.[30]
2.2.2 Další spory o virtuální dětskou pornografii ve světě
Další podobný spor podobný tomu v USA se v roce 2012 uskutečnil v Švédsku. Simon Lundström překladatel japonských manga komiksů byl obviněn z přechovávání celkem 51 obrazků, které spadají pod definici dětské pornografie, a byl odsouzen k 80 dnům vězení. Nakonec se případ dostal až k švédskému Nejvyššímu soudu a ten shledal obžalobu za neodůvodněnou, protože virtuální nerealistická dětská pornografie by neměla být trestná. Hlavním argumentem soudy přitom bylo, že daný zásah je disproporcionální vzhledem k ústavně chráněnému právu svobody projevu.[31]
Podobný případ se nedávno odehrál taky u australského Nejvyššího soudu Nového jižního Skotska ve věci McEwen v. SIMMONS & ANOR. Předmětem sporu byly sexuálně explicitní obrázky dětských členů rodiny Simpsonových, soud nižší instance shledal obviněného vinným z přechování, šíření a zpřístupňování dětské pornografie. [32]Hlavní otázkou, kterou musel Nejvyšší soud řešit, bylo, zda kreslené postavy lze považovat za osoby pro účely zmíněných trestných činů. Zde se Nejvyšší soud přiklonil k variantě, že i virtuální figurka má lidské vlastnosti a lze ji pro účely zmíněného trestněprávního postihu považovat za osobu. [33]S tímto rozsudkem nesouhlasím a jeho odůvodnění považuji za nesmyslné.
2.2.3 Situace v Spolkové republice Německo
Pro krátkou komparaci zákonů postihujících dětskou pornografii jsem si zvolil Spolkovou republiku Německo. Hlavní důvodem pro tuto volbu bylo jejich poměrně unikátní pojetí tohoto tématu. Zatímco v České republice se za dětskou pornografii považuje libovolný pornografický materiál s osobou mladší 18let, v Německu je to pornografický materiál pouze s osobami mladšími 14let, což nejspíš pramení z toho, že v Německu je věková hranice pro sexuální styk 14 let. Pornografii s osobami ve věkovém rozmezí čtrnáct až osmnáct let pak v Německu označují jako pornografii s mladistvými. Vztahuje se na ni jiná trestní sazba a hlavní rozdíl spatřuji v tom, že její přechování není trestné v případě, že se ho dopouští mladiství, kteří v ní sami účinkují. Tím je podle mě částečně vyřešený jeden z výše zmíněných problémů českého pojetí dětské pornografie, podle kterého mohou být dva mladiství stíhání za zaznamenání jinak naprosto legálního aktu.[34]
V případě virtuální dětské pornografie spatřuji efektivnější řešení než to v ČR. Přechovávání dětské pornografie je trestné pouze v případě, že reprodukuje skutečný děj nebo děj blízký skutečnosti, tedy přechovávání většiny virtuální dětské pornografie je mimo trestněprávní postih. O realistické zobrazení se jedná pouze v případech, kdy z pohledu průměrného pozorovatele vypadá jako skutečné zneužití dítěte.
Závěr
Vzhledem k výše uvedených skutečnostem se kloním k předpokladu, který jsem již nastínil v úvodní kapitole. Způsob, jakým je u nás postihována dětské pornografie nepovažuji za optimální, největším problémem pak shledám nulové rozlišování dětské pornografie, kde bylo zneužito dítě a dětskou pornografií, která vznikla pomocí metod, při kterých nebylo zneužito žádné dítě.
Plně bych se v tomto přiklonil k tomuto názoru předního odborníka přes svobodu projevu: Veřejná moc by neměla mít právo jakkoliv vstupovat do sféry lidské sexuality dospělých osob ať již v oblasti sexuálního chování pod podmínkou, že je oboustranně dobrovolné, tak v oblasti umělecké tvorby a svobody projevu se sexuální tématikou, při které nedochází k újmě třetím osobám, což virtuální pornografie v principu vylučuje.[35]
Samotný postih přechování a výroby virtuální dětské pornografie shledávám v rozporu v rozporu s čl. 17 Listiny základní práv a svobod a čl. 10. Evropské Úmluvy o lidských právech. Daný zásah není v demokratické společnosti nezbytný, a mohl by mít i nežádoucí dopad na svobodu umělecké tvorby. V případě samotné novely §192 Trestního zákoníku bych pak viděl za dostatečné definovat dětskou pornografii jako realistické zobrazení skutečného dítěte.
Použitá literatura:
A)Monografie
BARTOŇ, Michal. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010,.
ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník 2. vydání Praha: C.H. Beck, 2012.
ČAPEK, Jan. Evropská Úmluva o ochraně lidských práv: [komentář s judikaturou]. Praha: Linde, 2010. 2 sv.
B)Odborné články
BARTOŇ, Michal. Virtuální pornografie, limity svobody umělecké tvorby a svobody projevu a trestní zákon.Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 17, s. 617-654
GŘIVNA, Tomáš. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v novém trestním zákoníku. Bulletin advokacie. 2009, roč. 2009, č. 10, s.67 - 72.
DIAMOND, M., JOZÍFKOVÁ, E., WEISS, P. Pornography and Sex Crimes in the Czech Republic In: Archives of Sexual Behavior, 2010.
POBOŘILOVÁ, Michaela. Virtuální dětská pornografie. Acta Universitatis Carolinae. Iuridica. 2013, roč. 2012, č. 4,
C)Články z sborníků
Herczeg, J. Virtuální dětská pornografie: zločin bez oběti? In: Vanduchová, V., Gřivna, T. (eds.) Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha : ASPI, Wolters Kluwer, 2008.
ŠUPINA, Vladimír. Pornografie, dětská pornografie, znalecké posuzování. In: XXIII. Bohnické sexuologické dny, sborník referátů, 2011, s. 103-105.
UZEL, R. Pornografie a komerční zneužívání dětí. In: Weiss, P. Sexuální zneužívání dětí. Grada. Praha, 2005.
D)Internetové zdroje
ČÁPOVÁ, Hana. Líbí se mi děti, ale nechci jim ubližovat: Pedotlak 2: Rozhovor s Karlem Žákem, autorem diplomové práce o životě a pocitech pedofilů. Respekt [online]. 20. února 2014 [cit. 2015-02-26]. Dostupné na: http://respekt.ihned.cz/c1-61721810-libi-se-mi-deti-ale-nechci-jim-ublizovat
TROJAN, Ondřej. Pár slov k dětské pornografii [online]. 2007 [cit. 2014-12-17]. Dostupné na:
WEISS, Petr. Studie: Dostupnost dětské pornografie snižuje sexuální násilí na dětech. In: Echo24.cz [online]. 2010 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/clovek/_zprava/823502
ZVĚŘINA, Jaroslav. Dětská pornografie. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: mep.zverina.cz/382/cz/normal/detska-pornografie/
E)Legislativní akty
Evropská úmluva o lidských právech
Listina základních práv a svobod
Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/68/SVV, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii
Trestní zákoník Spolkové Republiky Německo
Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.)
Úmluva o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.),
Ústava ČR Trestní zákoník Spolkové Republiky Německo
F)Soudní rozhodnutí
McEWEN v. SIMMONS & ANOR (2008), New South Wales Supreme Court, NSWSC 1292
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, 7 Tdo 1077/2004
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ze dne 16. 4. 2002 ve věci Ashcroft v. Free Speech Coalition 535 U. S. 234
Rozsudek Nejvyššího soudu Švédska ve věci č B990-11
Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 606/03
Kontakt na autora:
Albert Diok – student Právnické fakulty Univerzity Palackého
Email: albert.diok@gmail.com
4 ZVĚŘINA, Jaroslav. Dětská pornografie. [online]. [cit. 2015-02-17]. Dostupné na:
[2]TROJAN, Ondřej. Pár slov k dětské pornografii [online]. 2007 [cit. 2014-02-17]. Dostupné na:
[3] §182b ,§182c: Trestní zákoník Spolkové Republiky Německo, stav 01. 01. 2014, 2. vydání, 2014
[4]GŘIVNA, Tomáš. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v novém trestním zákoníku. Bulletin advokacie. 2009, roč. 2009, č. 10, s. 67 - 72.
[5]ŠUPINA, Vladimír. Pornografie, dětská pornografie, znalecké posuzování. In: XXIII. Bohnické sexuologické dny, sborník referátů, 2011, s. 103-105.
[6]HERCZEG, J. Virtuální dětská pornografie: Zločin bez oběti? In:VANDUCHOVÁ, M., GŘIVNA, T. (ed.) Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s. 37 - 38.
[7]BARTOŇ, Michal. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010, s. 285 - 287.
[8]Usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 606/03.
[9]zákon 40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník, §192.
[10]zákon 40/2009 Sb. Zákon trestní zákoník, §126.
[11]Úmluva o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.),
[12]Rámcové rozhodnutí Rady Evropské unie č. 2004/68/SVV, o boji proti pohlavnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii
[13]Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, 7 Tdo 1077/2004
[14]UZEL, R. Pornografie a komerční zneužívání dětí. In: Weiss, P. Sexuální zneužívání dětí. Grada. Praha, 2005. s. 149
[15]HERCZEG, J. Virtuální dětská pornografie: Zločin bez oběti? In:VANDUCHOVÁ, M., GŘIVNA, T. (ed.) Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s. 39.
[16]Šámal, P., Púry, F., Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. Díl II. 6. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 1228.
[17]ZVĚŘINA, Jaroslav. Dětská pornografie. [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: mep.zverina.cz/382/cz/normal/detska-pornografie/
[18]WEISS, Petr. Studie: Dostupnost dětské pornografie snižuje sexuální násilí na dětech. In: Echo24.cz [online]. 2010 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/zpravy/clovek/_zprava/823502
[19]DIAMOND, M., JOZÍFKOVÁ, E., WEISS, P.Pornography and Sex Crimes in the Czech RepublicIn: Archives of Sexual Behavior, 2010.
[20]BARTOŇ, Michal. Virtuální pornografie, limity svobody umělecké tvorby a svobody projevu a trestní zákon. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 17, s. 617-54.
[21]BARTOŇ, Michal. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010, s. 286 - 287.
[22] ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník 2. vydání Praha: C.H. Beck, 2012, s. 1893
[23] HERCZEG, J. Virtuální dětská pornografie: Zločin bez oběti? In:VANDUCHOVÁ, M., GŘIVNA, T. (ed.) Pocta Otovi Novotnému k 80. narozeninám. Praha: ASPI, 2008, s. 42
[24][24]GŘIVNA, Tomáš. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v novém trestním zákoníku. Bulletin advokacie. 2009, roč. 2009, č. 10, s. 70 .
[25]BARTOŇ, Michal. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010, s. 288 - 289.
[26]BARTOŇ, Michal. Virtuální pornografie, limity svobody umělecké tvorby a svobody projevu a trestní zákon. Právní rozhledy, 2008, roč. 16, č. 17, s. 648.
[27]ČAPEK, Jan. Evropská Úmluva o ochraně lidských práv: [komentář s judikaturou]. Praha: Linde, 2010. s. 98-105.
[28][28]HERCZEG, J. Virtuální dětská …. s. 48-49.
[29]Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA ze dne 16. 4. 2002 ve věci Ashcroft v. Free Speech Coalition 535 U. S. 234
[30]HERCZEG, J. Virtuální dětská …. s. 48-49.
[31]Rozsudek Nejvyššího soudu Švédska ve věci č B990-11.
[32]POBOŘILOVÁ, Michaela. Virtuální dětská pornografie. Acta Universitatis Carolinae. Iuridica. 2013, roč. 2012, č. 4, s. 90.
[33]McEWEN v. SIMMONS & ANOR (2008), New South Wales Supreme Court, NSWSC 1292
[34] HERCZEG, J. Virtuální dětská …. s. 43
[35]BARTOŇ, Michal. Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010, s. 300