Jaký žák toho ví o HIV/AIDS nejvíce?

Veronika Šikolová, Alena Fialová

Úvod
HIV infekce vykazuje v České republice dlouhodobě vzestupný trend, jak je vidět z narůstajícího počtu nově zachycených případů v ročních intervalech (Němeček, Malý, Zákoucká, 2016). Primární prevence tohoto onemocnění souvisí se sexuální výchovou a znalostmi, které adolescenti získávají ještě před zahájením sexuálního života. V našem příspěvku jsme se zaměřili na hlubší analýzu dat z dotazníkového šetření k realizaci výuky problematiky HIV/AIDS na základních školách a víceletých gymnáziích (Šikolová, Fialová, 2015). Po úvodní fázi provedení deskripce základních parametrů jako četnosti správných odpovědí na jednotlivé znalostní otázky jsme se zaměřili na zjišťování relací mezi znalostmi a dalšími faktory. Zajímalo nás, zda existuje statisticky významný rozdíl ve znalostech s ohledem na pohlaví respondenta, jeho ročník, velikost obce, ve které je respondentova škola, typ školního zařízení (základní škola nebo gymnázium), zařazení do programu Škola podporující zdraví a také z pohledu hlavních informačních zdrojů žáků.

Metodika
Cílová skupina byla tvořena 1 627 žáky z 25 náhodně vybraných škol z celé ČR. Výběr školních zařízení z Rejstříku škol a školských zařízení respektoval územní celek (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2015), velikost obce a typ školního zařízení. Respondenti navštěvující 7. – 9. třídu ZŠ nebo sekundu až kvartu víceletých gymnázií vyplnili anonymní dotazník v papírové podobě pod dohledem pracovníků Státního zdravotního ústavu v období of března do června 2015. Konstrukce dotazníku zahrnovala dotazy srovnatelné s dříve provedenou Studií znalostí žáků a studentů některých jihlavských škol o problematice HIV/AIDS (Wasserbauer, 2004). Administraci dotazníků provedli pracovníci Centra podpory veřejného zdraví. Ke zpracování dat byl využit program SPSS 23.0 (SPSS Inc., Chicago, IL, USA). Šetření schválila etická komise Státního zdravotního ústavu.

Výsledky
Žáci mohli skórovat ve znalostních otázkách od 0 (žádné znalosti) až po 21 bodů (maximální znalosti). Průměrně dosahovali 14, 7 bodů, medián 15 bodů a směrodatná odchylka 3,3. Frekvence dotazníků dle skóru znalostí zobrazuje graf č. 1.

Graf č. 1: Četnosti skórů znalostních otázek (0 bodů– žádné znalosti, 21 bodů – maximum znalostí)

Při exploraci vztahů mezi znalostmi a dalšími faktory jsme se zaměřili na následující:

• pohlaví – nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve znalostech mezi chlapci a děvčaty,
• velikost obce, kde se nacházela respondentova škola – neprokázali jsme statisticky významný rozdíl ve znalostech žáků z velkých a malých měst,
• typ školy – zaznamenali jsme statisticky významný rozdíl mezi znalostmi žáků z gymnázií, kteří v průměru dosahovali o 1,3 bodu lepšího skóru než žáci ze základních škol,
• zařazení školy do programu Škola podporující zdraví – nebyl zde zaznamenán statisticky významný rozdíl ve znalostech žáků ze Školy podporující zdraví a mimo jiná školní zařízení,
• ročník – mezi žáky 7., 8. a 9. ročníků byl prokázán statisticky významný posun ve znalostech s rostoucím ročníkem (viz tabulku č. 1)

Tabulka č. 1: Průměr a medián skóre znalostních odpovědí dle jednotlivých tříd

• subjektivním hodnocení znalostí – žáci, kteří v dotazu „Myslíš si, že máš o HIV a AIDS dostatek informací?“ uvedli jako odpověď ano, dosahovali statisticky významně vyšších skórů než
  u ostatních žáků, kteří uvedli jinou odpověď (ne, nevím),
• hlavní zdroj informací – byl prokázán statisticky významný rozdíl ve znalostech žáků dle jejich hlavních informačních zdrojů, kdy nejlepší znalosti mají žáci, kteří uvedli jako hlavní informační zdroj školu (uvedeno 50,8 % respondentů), nejmenší potom ti žáci, kteří uvedli kamarády, jak uvádí graf č. 2:

Graf č. 2: Rozdíly ve znalostech dle hlavních informačních zdrojů

Diskuze

Uvedené výsledky byly zjištěny analýzou dat dotazníkového šetření k realizaci výuky problematiky HIV/AIDS na základních školách a víceletých gymnáziích (Šikolová, Fialová, 2015). Toto šetření bylo v České republice první svého druhu jak velikostí souboru, tak reprezentativností vzorku, a proto je obtížné najít srovnání. Z dostupné literatury, zabývající se problematikou HIV/AIDS bylo publikováno několik českých prací, které se však zaměřují na deskriptivní statistiku a data dále neanalyzují. Dostupné jsou pouze údaje o informačních zdrojích žáků, kde byli uváděni především učitelé jako prvotní zdroj informací u 70,6 % respondentů (Wasserbauer, 2004). V naší studii bylo toto zastoupení výrazně menší (50,8 %), avšak přesto stále na prvním místě. Jiný způsob výběru žáků a také jejich věkové složení nám prakticky nedovolují provádět další interpretace.

Závěr

Ve zkoumaném vzorku má nejvíce znalostí o problematice HIV/AIDS žák, který navštěvuje poslední ročník povinné školní docházky, navštěvuje gymnázium a u nějž je škola hlavním informačním zdrojem. Naopak mezi faktory, u nichž jsme neprokázali statisticky významný rozdíl ve znalostech, můžeme zahrnout pohlaví respondenta, velikost obce, kde žák navštěvuje školu, ani její zařazení do programu Škola podporující zdraví. Tyto výsledky potvrzují důležitou roli školy jako důležitého poskytovatele správných informací v problematice HIV/AIDS.

Literatura

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Rejstřík škol a školských zařízení [online]. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2015 [cit. 2015-07-15]. Dostupné
z: http://rejskol.msmt.cz/.

NĚMEČEK, V., MALÝ, M., ZÁKOUCKÁ, H. Tisková zpráva Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2016 [cit. 2016-09-20]. Dostupné
z:http://www.szu.cz/uploads/documents/CeM/HIV_AIDS/rocni_zpravy/2015/Tiskova_zprava_NRL_pro_HIV_AIDS_v_CR_v_roce_2015.pdf.

ŠIKOLOVÁ, V., FIALOVÁ, A. Výsledky dotazníkového šetření k výuce problematiky HIV/AIDS na základních školách a víceletých gymnáziích [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2016 [cit. 2015-08-25]. Dostupné z: http://www.prevencehiv.cz/dokumenty/vyzkum/dotaznikove-setreni.pdf.

WASSERBAUER, Stanislav. 2004. Studie znalostí žáků a studentů některých jihlavských škol
o problematice HIV/AIDS. In: JEDLIČKA, Jaroslav, Daniela KONDROVÁ a Blanka CHMELOVÁ (eds.). Ročenka Národního programu HIV/AIDS v České republice 2003 - 2004. Praha: SZÚ, s. 24-30. ISBN 80-7071-235-X.

Šetření bylo realizováno díky finanční podpoře z účelově vázaných prostředků Ministerstva zdravotnictví.

Korespondenční autor: MUDr. Veronika Šikolová, Centrum podpory veřejného zdraví, Státní zdravotní ústav 48, 100 42 Praha 10; veronika.sikolova@szu.cz

MUDr. Veronika Šikolová1, 2, RNDr. Alena Fialová, Ph.D.1

1 Státní zdravotní ústav

2 Ústav ochrany a podpory zdraví, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity