Drogy usnadňující sexuální násilí
MUDr. Radim Uzel, CSc.
Jsou taky nazývány predátorní drogy v němčině KO Mittel nebo KO Tropfen, které slouží k sexuálnímu násilí, provedené na osobě poté, co se stala neschopnou obrany pod vlivem jakýchkoliv farmak, které mění vědomí. Alkohol je nejčastější drogou usnadňující sexuální násilí. Většina obětí DFSA jsou ženy a násilníci muži.
Sexuální násilí mužů a žen, kteří dobrovolně konzumovali alkohol nebo drogy není nic nového. Nejčastěji je přidána droga do nápoje za účelem navození zneschopnění. Od r.1990 se politici setkávají často se ženami, které byly tajně zdrogovány za účelem sexuálního napadení a znásilnění. K tomuto účelu jsou využívány zejm. drogy, které jsou bez zápachu a chuti a vyvolávají anterográdní amnézii. Ženská oběť, která požívá alkoholický nápoj v příjemném psychicky relaxovaném prostředí náhle ztratí povědomí o svém okolí. Když se pak probudí o mnoho hodin později, nachází se často na jiném místě a neví, co se s ní dělo. Většinou nachází známky, že byla sexuálně napadena, chybějící nebo potrhaný oděv, modřiny, přítomnost spermatu nebo zranění vagíny nebo konečníku. Je stále ještě pod vlivem farmak a cítí se slabá, zmatená a má amnézii na události, které se s ní děly. V některých případech je útočník již pryč, v jiných případech se chová tak, jako by se nic nestalo a nabízí odvoz domů nebo do nemocnice. DFSA se může vyskytnout mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a to zejména v situacích, kdy zaměstnanec je velmi zranitelný. Je to zjevné zejm. v situaci, kdy z nějakého důvodu nemůže riskovat ztrátu svého zaměstnání nebo je zaměstnán ilegálně. Za těchto okolností je zaměstnanec pozván na večeři, kde dostane drogu a následuje sexuální útok. Pachatel je často sociálně neschopný, žije sám a špatně komunikuje s ostatními. K DFSA může dojít ve zdravotnických zařízených např. u zubaře nebo gynekologa nebo jiného lékaře. Oběť je omámena za účelem navození sedace nebo anestézie. Také se může vyskytnout uvnitř rodiny, kdy pachatel napadne dítě nebo jiného zranitelného člena rodiny.
Sexuální násilí muže vůči muži se vyskytuje téměř výhradně v sociálních ústavech nebo školních zařízeních a zahrnuje muže, kteří znásilňují své nevlastní syny v pěstounské péči nebo stopaře a sadomasochistické zabijáky jako byl Jeffrey Dahmer (1960-1994) a John Wayne Gacy (1942-1994), kteří před sexuálním zneužitím imobilizovali své oběti drogami, znásilnili a pak je zavraždili. Většina pachatelů DFSA pracuje samostatně, ale někteří mají komplice včetně žen. Ženský komplic je pak schopen získat u zamýšlené ženské oběti důvěru. V roce 1990 hromadní sérioví vrazi Paul Bernardo (*1964) a Karla Homolka (*1970) zdrogovali diazepamem mladší sestru Karly, Tammy, a pak jí Bernardo znásilnil. O rok později ji omámil halotanem a znásilnil a poté došlo k usmrcení po udušení zvratky.
Podle oficiálních protokolů splňují pachatelé DFSA všeobecně 4 charakteristiky: Mají přístup k sedativům a rozumějí jejich účinku, mají přístup do místnosti (domov nebo pracoviště, kde mohou provést znásilnění, aniž by byli vyrušeni), jsou schopni získat si alespoň část důvěry u zamýšlených obětí a plánují, aby se vyhnuli zatčení a stíhání. Proto znovu oblékají své oběti a někdy zůstávají s obětí, dokud se opět nezotaví. Hovoří s obětí a tvrdí že pohlavní styk byl po vzájemné dohodě anebo, že vůbec nedošlo k sexuálnímu kontaktu. Výzkumníci říkají, že pachatelé DFSA jsou oportunní a nekonfrontační. Zpravidla nepoužívají žádné síly, nezmrzačí svoji oběť, nenosí zbraň a neokradou je nebo nepoškodí její majetek. V anamnéze nemají historii fyzického násilí. Často značně investují do rozvoje své kariéry. Někteří výzkumníci soudí, že pachatelé DFSA jsou vysoce sexuálně motivovaní, ale nejsou schopni nalézt sexuální partnery a jsou motivováni pouze sexuální žádostivostí. Někteří pachatelé mohou zaznamenávat znásilnění na video k pozdějšímu zhlédnutí a jsou motivováni myšlenkou dominance a kontroly své oběti pro sexuální účely. Někteří výzkumníci se liší v názoru, zda pachatelé tak činí z ovlivnitelných pohnutek, zatímco jiní říkají, že udivující frekvence, s níž někteří pachatelé opakují své útoky, dokazuje jistý stupeň kompulze. Všichni pachatelé DFSA mají vysoký stupeň recidivy. Stereotypním úsudkem DFSA pachatelů je, že jsou elegantní, chytří a atraktivní, to ale nebývá vždy pravda. Nejsou žádné důkazy o tom, že DFSA pachatelé jsou mezi sebou spojeni online nebo off .Často se vyskytují v místech kde se užívají rekreační drogy a mohou pozorovat jejich účinky. Vhledem k tomu, že omámeného lze snadno přemoci, je možné, že pachatelé dopouštějící se DFSA mohou být ve věku nad 60 let.
U všech obětí násilí dochází ke ztrátě kontroly, ale oběti DFSA se cítí úplně bezmocné. Jsou neschopné útěku, zůstávají bdělé a často si plně neuvědomují, co se s nimi děje. Jedna obecná studie amerických žen uvádí, že oběti DFSA byly s 81 % známy pachateli před násilím. Podobná studie, která se týká vysokoškolských studentů, udává, 83 %.
Ve snaze úplně zneschopnit oběť a tak minimalizovat riziko prozrazení, má pachatel tendenci k předávkování drogy. Ale oběť může být na podanou drogu alergická nebo zvlášť senzitivní k jejím účinkům nebo nežádoucím účinkům nebo si může dobrovolně vzít předepsaný lék, který se může stát nebezpečný po interakci s podanou drogou. Zvláště při kombinaci podané drogy s alkoholem může dojít k respirační depresi, kómatu bez nebo s letálním koncem. Zvláště benzodiazepiny jsou v tomto ohledu nebezpečné v kombinaci s alkoholem, protože vedou k výrazné respirační depresi. Riziko vzrůstá zvláště u subjektů, které jsou naivní k požité droze nebo nemají toleranci. Přítomnost date rape drugs může být zjištěna různými cestami. Týká se to především vzorku moči – zpravidla několik hodin až dní, nebo vlasů – izolace drogy může být úspěšná po týdnech nebo měsících. Avšak hlavní překážka aktuálních statistik je ovlivnění myšlení a amnestický účinek, který je indukován těmito drogami. Je takřka nemožné zjistit, jak často se DFSA vyskytuje, protože oběti se cítí nejisté, co se přihodilo, zda nebo něco se přihodilo, s kým nebo jak nebo obvykle neudají jasná fakta svědčící pro násilí. Proto jsou tyto incidenty zpravidla nehlášeny. Korespondujícím amnestickým účinkem a kognitivním zhoršením, které jsou spojeny s podáním date rape drugs, jsou oběti nespolehlivým pramenem statistických dat, protože oběti zpravidla nevědí, co se jim přihodilo. Navíc některé oběti se stydí přiznat, aby nebyly obviněny z nepovoleného užívání drog.
Konzumace alkoholu je výrazným rizikovým faktorem násilných sexuálních činů. Jedna studie uvádí, že z 1179 vzorků moči obětí podezřelých z DFSA bylo 6 (0,5 %) pozitivních na Rohypnol, 97 (8%) pozitivních na ostatní benzodiazepiny, 451 (38 %) pozitivních na alkohol a 468 (40%) negativních – nebyla nalezena žádná droga.
Je málo pravděpodobné, že oběť DFSA oznámí své znásilnění, zvláště jestliže dosud trpí fyzickými nebo duševními následky nebo je si nejistá, co se vlastně přihodilo. Oběti často odmítají výpověď, protože si na čin jasně nepamatují nebo nerozumí, co se přihodilo. Oběti, které jsou znásilněny po dobrovolné konzumaci alkoholu nebo drog jsou zvláště náchylné odmítnout výpověď, protože by mohly být obviněny, že drogu požili ilegálně. Téměř všechny oběti násilí prožívají intenzivní strach, zvláště to platí o obětech DFSA a mohou se stydět nebo se cítit vinny. Mohou také chránit své přátele, zvláště ve velmi mladém věku.